Naše nová posila Karlos. Byl k nám převelen nedávno na doplnění týmu. Vlastním jménem Carl Johnson. Narodil se roku 1911 někde u čáry s Mexikem. Otce nikdy nepoznal, ale určitě to musel být jižan. Už jen kvůli Carlově vzhledu, Mexikánec jak vyšitej. Jeho původ se odrazil i v povaze. Odmalička s ním měla matka trápení, byl to raubíř, věčně samej průšvih. Škola mu moc nešla, ne že by nebyl chytrej, ale flákal to, měl spoustu jinejch zájmů a s kantorama věčně na kordy. Prostě když už to dál nešlo, dal škole sbohem a šel makat. Dělal toho hodně, člověk devatera řemesel. Časem zakotvil na lodi jako strojník. Dřel od rána do večera a od večera do rána. Ale jemu to svědčilo. A jak se říká – byl to námořník, co měl ženskou v každým přístavu. Prostě Karlos je typ, na kterej ženský letěj. Vždycky si užít a zase zvednout kotvy.
Bylo to někdy těsně po druhý světový, kdy se Karlos dostal zase na obchodní loď. Tehdy vyhledal svojí starou „přístavní lásku“. Jenže ona už byla vdaná, což mu neřekla. Samozřejmě je načapal manžel. Karlos to tehdy schytal nožem mezi žebra. Ještě, než dopadl na podlahu, tak uzavřel smlouvu s Bohem. Když mu pomůže, začne sekat dobrotu.
Karlos ztrávil ve špitále asi měsíc. Byl na tom hodně špatně, ale dostal se z toho. A přesně, jak slíbil, tak začal sekat dobrotu. Odložil Playboye a místo něj se chopil Bible. Odešel z lodě a usadil se v jedný dobročinný organizaci. Asi před rokem narukoval jako Kaplan. Prošel vším možným, ocitl se mnohokrát v první linii mezi umírajícími vojáky. Jednoho dne ho vítr zavál na základnu Nha Trang, kde se seznámil s nově formující jednotkou Squad Baker. Pár měsíců poté k nim byl na vlastní žádost převelen.