|
Debriefing:
Akce se zúčastnili:
svodoník Zmizík(WIA), vojín Pete(WIA), vojín Karlos, vojín P3X4X(WIA), svodobník Sopt(WIA), vojín Snoop(WIA), vojín Benito(WIA), nový rekrut jednotky Ikarus, posila Snaiper, desátník Zardoz, desátník Don(WIA)
Operační sektor: MIA-SqB-Mod
Ztráty nepřítele: odhadem 34 KIA
Ještě než samotná akce začala, už se nám všechno sypalo na hlavu.
SFC Ghoose byl narychlo odvelen na školení nejvyšší důležitosti (co to bylo, nikdo nevíme, ale ve stavu v jakém se vrátil, není nutné o důležitosti pochybovat), SFC Ryan si pro změnu užíval opušťák v Saigonu, kterej mu nikdo neměl to srdce odepřít. Jako by to nestačilo, SGT Kostiho si podrželi na velitelství pro nějaké nesrovnalosti v papírech, které se nakonec stejně ukázaly jako chyba zásobování. Nicméně vedení stále trvalo na uskutečnění mise pro její důležitost.
Desátník Don, který se seržantem Kostim večer předtím popíjel, se ujal briefingu a pokusil se vysvětlit mužům základní fakta a cíle mise. Jako podporu a jakousi náhradu nám naši milovaní velitelé poskytli alespoň několik mužů z jednotky A-216, kteří nám měli krýt záda. Velení celé operace a týmu Delta padlo na triko právě Donovi, týmu Bravo velel desátník Zardoz.
Naše tři vrtulníky vyrazily sice v pořádku, ale jak to při vší smůle muselo být, nedoletěl ani jeden. Při přeletu jezera se z břehu rozezněla protiletadlová děla a vrtulníky Brava a Delty byly téměř zároveň nemilosrdně poslány k zemi. Stačili jsme sice vyskákat do jezera, ale havárii nepřežil ani jeden z pilotů a Pete se málem utopil. Po ošetření několika drobný zranění, jsme posbírali použitelné vybavení a vydrápali se na břeh. Byli jsme více než 5 km od plánované LZ.
Delta se vydala podél břehu na severovýchod a Bravo severozápadně do nitra ostrova. Delta postupovala v podstatě hladce a kromě jedné hlídkové věže nenarazila na žádné známky nepřítele. Přes několik ostrůvků jsme se dostali na velký poloostrov, kde jsme našli sestřelený tým A-216. Tři jejich muži byli zraněni a tak jsme je ponechali na místě, protože by nás spíš brzdili než pomohli. Naštěstí měl jejich vrtulník "jen" prostřelenou nádrž, takže jsme mohli oznámit naši situaci jejich rádiem. HQ i přes tyto komplikace trvalo na pokračování mise.Museli jsme si v tom zeleném pekle poradit sami. Kdyby aspoň nebyla taková mlha, nebylo vidět víc než na 50m.
Delta se začala vracet zpátky, protože cesta dál již nebyla možná. Když jsme přešli zpět na velký ostrov, kde jsme neplánovaně přistáli, postupovali jsme podle pravého břehu. Někde před sebou jsme tušili Bravo. Na obzoru se rýsovala další věž a od ni vedlo molo k domku na vodě, po eliminaci hlídky ve věži jsme se rychle přesunuli pod ochranu jejich zdí. Don vyslal P3 a Snaipera, aby vyčistili domek na vodě. Ukázalo se, že je propojen s dalším dále na jezeře. Průzkumníci dokázali eliminovat hlídku v prvním domku, ale dostali se pod těžkou palbu z druhého, kde nahlásili mnohočetný kontakt. Desátník Don rozhodl o jejich stažení a mola jsme zaminovali. Při cestě do nitra ostrova jsme narazili na několikapatrovou budovu, kterou jsme ze začátku pokládali za hledané skladiště, ale ukázalo se, že je to pouze větší hlídkové stanoviště. Mrtví nepřátelé kolem Deltě prozradili, že Bravo začalo ten mejdan bez nich.
Bravo z toho ale tak odvázaný nebylo. Potlučení z nouzového přistání jsme nějak nebyli ve své kůži. Kousek od vrtulníku jsme narazili na nepřátelskou pozici, Zardoz rozhodl vyhnout se střetu a tým se vydal na západ až narazil na zmiňovanou vysokou věž. Jinudy nebyl postup možný, proto Zardoz vyslal Zmizíka se Snoopem objekt vyčistit, ale nebylo to zrovna šťastné rozhodnutí. Ve věži byla četnější hlídka, než vojáci prvně nahlásili a první střet z nepřítelem nás připravil o pointmana.
Za věží se rozprostírala veliká bažina zastavěná rákosovými domky a bylo zřejmé, že nás bude čekat „pěkná zábava“. Ze začátku to šlo lehce, proplížili jsme se k prvnímu domku a tiše umlčeli jeho osádku. Takto jsme pokračovali po dalších lávkách, protože všechny domky byly propojeny. Chýše byly nacpány zbraněmi a střelivem a čekali jsem v blízkosti muniční sklad. Bohužel se nám nepodařilo proklouznout celou vesnicí a vyvolali jsme poplach. Několik dávek z AK-47
v houští na protějším břehu bylo nemilosrdných a v sekundě jsme
přišli o Snoopa a Peta.
Delta zatím pokračovala v přímém směru přes ostrov, až dorazila k vodní vesnici. Podle Zardozových souřadnic byla druhá skupina přesně za ní. Na lávkách jsme našli Snoopa a Peta. Byli těžce raněni, ale při vědomí. Bravo je ošetřilo a ponechalo v bezpečí poblíž jednoho z domků. Když jsme přešli na břeh, postupovali jsme do malé vesničky, kde jsme slyšeli známé hlasy našich kamarádů. Zardoz nám řekl, že je vesnice vyčištěna i přes drobné šrámy, které při tom zbytek Brava utržil.
Don rozhodl o spojení obou týmů. Společně jsme postupovali dál na severozápad. Přebrodili jsme řeku za níž se zvedal horizont. Ještě, že naši pointmani byli dost opatrní a nevyběhli na něj dřív než se podívali co za ním je. Čekala tam na nás totiž 4 opevněná nepřátelská hnízda. Rozmístili jsme se strategicky po kopečku, ale střelba začala dřív, než jsme se stačili plně zkoordinovat. Během krátké přestřelky jsme sice zlikvidovali všechny nepřátele, ale přišli jsme o Benita a P3. Jeden koupil kulku do břicha a druhý do pravého ramene. Kluky jsme stabilizovali a odtáhli do krytu stromů.
Za nepřátelskými zákopy se ostrov rozevíral, tak jsme ho procházeli rojnicí. Po chvíli plížení a eliminaci nepřátelských hlídek jsme uviděli uprostřed budovu, ale podle struktury se jednalo spíše o obydlí než o sklad munice. Na pravé straně vedla dvě mola dále do mokřin. Postupovali jsme vpřed. Bohužel byl u mola skrytý kontakt a Sopt byl nucen střílet bez upozornění. Jako odpověď se ozvala kulometná dávka
z domku uprostřed. Nepřítel byl sice rychle umlčen, ale zbloudilá kulka zneschopnila Dona, kterého škrábla na hlavě. Kdyby chlapec neporušoval předpisy a chodil s přilbou, mohl zpátky po svých.
Ale to nebylo konec nepříjemnostem. Netrvalo dlouho a další nepřítel trefil Sopta kulkou do hrudníku. Zbylých pár mužů se urychleně přesunulo dopředu a po likvidaci několika kontaktů pokračovalo vesnicí. Brzy s úlevou zjistili, že konečně našli to co jsme hledali. Před nimi přilepený na skále ležel muniční sklad. Ostatní nepřátelská posádka se asi stáhla, takže jsme zajistili okolí a zapsali přesné souřadnice pro pozdější zničení vzdušnými jednotkami. Jelikož na naší straně byly velké ztráty a také jsme neměli možnost okamžité evakuace v případě většího útoku nepřítele, museli jsme upustit od sekundárního úkolu. Prošetření možnosti výskytu stříbrných dolů v této oblasti jsme nechali na jindy.
Zardoz nařídil ústup zpět k jednotce A-216. Po shromáždění všech raněných na nové přistávací plošině jsme opraveným rádiem z vrtulníku (díky Bohu, že Karlos fušuje do techniky) zavolali velitelství. Po nahlášení situace nás HQ ujistilo, že vrtulníky už jsou na cestě a máme je čekat během několika desítek minut.
I když jsme nesplnili všechny úkoly, myslím že díky lokalizaci muničního skladu a zneškodnění několika nepřátelských opevněných postů jsme Vietcongu znepříjemnili
další život a mise se dá považovat za úspěšnou. Naše jednotka teď bude mít delší nucené volno, protože 3/4 našich mužů nemůže vstát ani z postele. No alespoň ten zbytek bude mít dost času vzpamatovat se z oslavy po návratu.
|
