|
Debriefing:
Akce se zúčastnili:
Ryan(WIA), King(WIA),
Zardoz(WIA), Ra1fik(WIA), Don(WIA),
KostiCZ(WIA), Tay(WIA)
posily z A-217: P3x4x(WIA) a Strejda
Operační sektor: meecrob_v0.9Lan
Ztráty nepřítele: ?? potvrzených KIA
Mise ještě ani nezačala a už jsme byli v průšvihu. Ta zatracená
džungle je ze shora všude stejná, prostě jsme vletěli žluťákům přímo na mušku.
Náš pilot to schytal a praštili jsme sebou o zem kousek od vesnice. Určitě
mnohem blíž, než jsme měli v plánu. Samozřejmě, že během chvilky byli
všichni žluťáci na nohou a čekali na nás poschovávaný v křoví. Během pár
minut dorazila druhá část týmu, co dosedla opodál, a mohli jsme vyrazit.
Už za prvním kamenem nás čekala hlídka. Dva žluťáci pěkně
schovaný v houští, čekali, až obejdeme skálu a vlezeme jim na mušku. Jenže
na nás si nepřišli, Zardoz se dostal nad ně a sejmul je hezky z vrchu. Mohli
jsme pokračovat dál.
Po pár minutách si nás našla smůla a řekla si, že se nás
pro zbytek dne nepustí. Delta přišla o muže bez jediného výstřelu. Tay zakopl o větev a zabrzdil to až hlavou o
kámen. Zkoušeli jsme ho polejt vodou z čutory, ale asi byla moc zteplalá a
nezabrala. Prostě Tay se odporoučel do hajan a nechal si o misi jen zdát. Museli jsme ho odtahnout zpátky a pokračovat
bez něj.
Konečně jsme zahlédli vchod do údolí. Naše skupina,
Delta, se pokusila proniknout dále, zatímco Bravo postupovalo soutěskou a
hledalo jinou cestu. V tu chvíli jsme narazili na početnější skupinu
nepřátel. Zkoušeli jsme proniknout dále, jenže o každý krok, co jsme
postoupili, jsme se museli o dva kroky stáhnout. Byli jsme pod palbou snad ze
všech stran, přibitý k zemi. Čekali jsme, jestli se žluťáci přiblížej, ale
marně. V tu chvíli jsme přišli o
dalšího muže. Nikdo z nás to ani nezaregistroval, prostě z ničeho nic
kousek od nás bouchl granát. Střepiny zasáhly Dona do hlavy a ten padl
k zemi. Nemohli jsme se k němu ani dostat, museli jsme se stáhnout.
Mezitím Bravo postupovalo dál soutěskou, narazilo na
několik hlídek, které bez problémů poslalo na onen svět. Našli i cestu do
údolí, kam jsme směřovali my. Bohužel narazili na stejný problém. Žluťáci byli
snad všude, poschovávaný, neviditelný. Prostě Bravo bylo jak na střelnici,
jedna kulka za druhou je obtesávaly. Při ústupu byl raněn radista King. Kulka
proletěla vysílačkou a naštěstí jen Kingovi vyrazila dech. Zranění vypadalo
vážnější, než se později ukázalo.
Tou dobou se Delta marně snažila kontaktovat Bravo pomocí
rádia. Právě když se rozhodli, že půjdou Bravo hledat, objevil se zbytek
jednotky v kaňonu vpravo od nich. Prostě do údolí se nedalo proniknout ani
jednou z cest. To potvrdil další granát, který přistál kousek od Ryana.
Další muž dole. Nezbývalo, než zkusit podzemní chodbu, kterou cestou objevilo
Bravo. Chodba vedla do menšího podzemního komplexu, skladiště
zbraní. Několik hlídek bylo vyřazeno a my jsme mohli místnost prohledat. Našli
jsme nějaký zpravodajský materiál, mapy, americké časopisy, spousty zbraní a
munice. Pokračovali jsme ven další chodbou.Vyšli jsme ven do úzké soutěsky, nedaleko od východu jsme
našli žebřík nahoru na skálu.
Zajistili jsme oblast vpravo i vlevo a Zardoz se
vydal nahoru trochu se porozhlédnout. Měl pod sebou nepřátelskou vesnici jak na
dlani. Bohužel i on byl jak na dlani pro ostřelovače ve strážních věžích. Sám
to tam nemohl zvládnout. Proto mu šel na pomoc Ralfík. Bohužel, koupil kulku
z lovecký a kvůli sniperům jsme se k němu nemohli dostat. Museli jsme zpět dolů a zkusit to jinudy. Zkoušeli
jsme to kaňonem doprava i doleva, obě cesty se stáčely směrem k vesnici.
Bohužel, ani jednou jsme nemohli dál.
Zbývala jedna věc - při průzkumu nahoře na skále viděl Zardoz nějakou
lávku. Rozhodli jsme se zjistit, kam vede. Nevedla daleko,
jen na vrcholek další skály. Žluťáci to tu nejspíš používali jako sniperský
hnízdo, naštěstí teď prázdný. Mohli jsme se odtud trochu rozhlédnout a sundat
si pár nepřátel. Bohužel, Zardoz už toho měl dost a při plazení po hřebenu
sesunul lavinu kamení. Ta pomohla určit jeho pozici hlídce pod skálou a Zardoz
to schytal. Nebylo možný ho pod palbou snést dolů, musel tam zůstat.
Tou dobou jsme zbyli jen tři muži. KostiCZ a dva nováčci, posily z jednotky A-217. Byli jsme
uvězněni v soutěsce, nemohli jsme ani doleva, ani doprava. Zkoušeli jsme
to několikrát, bohužel nás vždycky zatlačili na ústup. Jediná cesta byla
tunelem zpátky, což by znamenalo návrat a odpískání mise. Nechtěli jsme tam
nechat naše kamarády, proto jsme se rozhodli trochu zariskovat. Věděli jsme
přibližnou polohu snipera na strážní věži, museli jsme proběhnout pod ním. Risk
nám vyšel, dostali jsme se až na druhou stranu údolí. Vyčistili jsme pár hlídek
střelbou od boku a chtěli pokračovat směr vesnice.
P3x to koupil z brokovnice. Žluťák schovaný za
skálou, čekal, až P3 vyjde. P3 byl jako cedník, bylo vidět skrz. Do vesnice se
dostali dva muži, KostiCZ a Strejda. Na první pohled byla prázdná, nikde
nikdo. Nad vesnicí byla jedna ze
strážních věží, odkud by byl lepší výhled. Bohužel, Charlie předpokládal, že se
tam budeme chtít dostat, proto se hlídky stáhli směrem ke stezce vedoucí
nahoru. První kong se válel v krvi ještě než se pořádně rozkoukal. Druhý
sejmul u výlezu na římsu KostiCZe. Mrcha schovanej ve křoví, nebyl vidět.
Naštěstí mu Strejda oplatil stejnou mincí,
nebo spíš kulkou. Dočištění oblasti už
byla hračka.
Následně Strejda ošetřil všechny raněné, snesl je na
jedno místo a rádiem nahlásil splnění mise. Posily dorazily ještě před polednem
a medevac kmital celý den do polní nemocnice na NuiPeku.
|